Jsou peníze v bance opravdu v bezpečí? Aneb, zákon Bail-in!

Věříte, že jsou Vaše peníze v bance v bezpečí? Že o své peníze v bance nemůžete přijít? Myslíte si, že máte v bance 100% jistotu? Znáte zákon Bail-in? Neznáte? Tak přesně pro Vás je tento článek jako stvořený, třeba Vám pomůže zachránit právě Vaše peníze. Nebo si minimálně dáte velký pozor, jak se svými penězi budete dále nakládat a komu je příště svěříte.

Úvod do tématu – Kyperská krize

V roce 2013 postihla Kypr obrovská dluhová krize a banka Laiki se ocitla ve velkých problémech. Lidé, kteří měli v bance uloženo více jak 100 tisíc euro (cca 2,6 miliónu korun) měli přijít až o čtyři pětiny hodnoty svého majetku. Tak se vyjádřil ministr financí Michalis Sarris. Nastal doslova chaos! Obrázek s komentářem níže hovoří za vše!

Samozřejmě, že na pomoc přispěchala EU. Avšak, taková situace se mohla opakovat kdekoliv jinde na světě. A proto přišel v platnost zákon Bail-In, a to v celé EU, který je platný v ČR od 1.1.2016. Schválený byl o vánocích roku 2015 tak, aby o něm veřejnost nevěděla, stejně jako o všem důležitém.

Co je to zákon Bail-in?

Opatření, které, v případě problémů banky, chrání stát (daňové poplatníky), aby nebyli ti, kdo za vzniklý problém budou platit jako první.

Bail-in dle směrnice EU udává, že v případě krize banky, budou jako první postiženi akcionáři a držitelé dluhopisů. Nezajištěné vklady (přes 100 000 euro) mají být postiženy jako poslední, a to ve většině případů až po řešení garančních fondů v zemi, kde se nachází. Menších vkladatelů by se to údajně dotknout nemělo v žádném případě (tedy zachraňování banky ze svých úspor). Jedná se o text převzatý z oficiálních stránek Evropského parlamentu.

Po přečtení těchto pár vět se jistě budete cítit bezpečně a v pohodě. Většina z Vás nemá více jak 100 000 euro uložených v bance. Avšak, zdání může klamat a tak rozhodně čtěte dále…

Komu skutečně patří peníze v bance?

Ve skutečnosti, pokud vložíte do banky své peníze (vklad) – tak jste vlastně bance půjčili peníze, přestože to banka může nazývat jinak – např. vedení běžného účtu, termínovaný vklad nebo cokoliv jiného. Za tuto „půjčku“ dostáváte úrok (i 0,1%/rok je úrok…). Tudíž to, co vidíte na svých bankovních výpisech vlastně není to, kolik máte v bance uložených peněz, ale to, kolik peněz Vám banka dluží! Tedy, kolik jste ji půjčili včetně úroků (zase ty úroky…).

Aha, to začíná být zajímavé, že? A to není všechno, pojďme dále…

Co se stane, když se banka ocitne v krizi?

Co se stane, když se banka ocitne v krizi a není schopná plnit své závazky? A dnes už víme, že se to může stát (Kyperská krize a nejen ta). Někdo by mohl namítnout, že na to jsou banky pojištěné tzv. Fondem pojištěných vkladů. Ano, máte pravdu, to jsou…

Avšak, opět zdání může velmi klamat…

1) Kdyby chtěli všichni věřitelé vybrat své peníze z jedné banky, tak je to doslova nemožné. A nastane velký problém. Na Kypru to řešili výběry v maximální výši 100 euro na den! Teď si představte, že víte, že se blíží krize. Nebo hůře – krize nastala a Vy máte v bance statisíce euro (milióny korun českých), ale nemůžete je vybrat… Banka není schopná vyplatit všechny a to ani v době, kdy krize není.

Ptáte se proč?

Protože Vaše peníze používá na jiné účely, neleží na Vašich účtech, kde vidíte jen imaginární částky. Používá je na investiční příležitosti, další půjčování peněz (tentokrát už za úroky, které stojí za zmínku, třeba až 20%/rok) a na tom vlastně banky vydělávají. Vy dostane úrok 0,1% na svém bankovním účtu a oni jej půjčí dále za mnohonásobně vyšší úrok. To je realita…

Vraťme se ale k tématu…

2) Tento důvod je mnohem závažnější a zde by si člověk měl uvědomit celý tzv. „AHA“ moment z tohoto článku! Zde vlastně leží celá myšlenka a důvod osvěty.

Příspěvky do Fondu pojištění vkladů (FPV), který byl založen 1.1.2016, jsou vybírány tak, aby do konce roku 2024 došlo k jeho naplnění na 1 % objemu pojištěných vkladů (předpoklad cca 27 mld. Kč). To znamená, že ve fondu bude jen 1% všech vkladů!!! = ze 100 000 euro dostanete 1% = 1 000 euro!!!

3) Pozor! Pojištění se nevztahuje na směnky a cenné papíry – dluhopisy, akcie, podílové listy! Dále na důchodové a penzijní spoření, životní pojištění (investiční i kapitálové)!

Shrnutí

Zákon Bail-in je sice fajn a na první dobrou vypadá, že jsme připraveni a vlastně zachráněni před krizí. Je však si třeba znovu říci, na co Bail-in připraven není a nejspíše ani nikdy být nemůže…

1) Když budou lidé chtít vybrat všechny své peníze – banku to položí.

2) Fond pojištěných vkladů zdaleka není naplněn částkou, která by pokryla vyplácení všech věřitelů = někdo o peníze přijít musí (ano, jste to Vy!).

Že se to nemůže nikdy stát? Stejně jako si lidé po první světové válce mysleli, že druhá už přijít nemůže? Nebo, že krize je jen strašení lidí? A co Kypr? Řecko? Argentina? Stále nic? Jediné, co pak lidem zbyde, budou oči pro pláč.

Jak z toho ven?

Rozhodně nemít v bance uložené vyšší částky přesahující 100 000 euro (tedy cca 2,6 miliónů korun českých). Když už, tak mít peníze uložené ve více bankách. A i u nižších částek bych je rozhodně rozdělil. A nejlépe je neměl v bance vůbec, protože peníze v bance pouze trpí, nevydělávají a navíc se znehodnocují (inflace).

Na světě již naštěstí existují mnohem zajímavější způsoby, jak mít své peníze chráněné před krizí a ztrátou své hodnoty (zase ta inflace…). A navíc, jak dokonce na svých penězích bezpečně vydělávat i několikanásobně v porovnání s jakýmkoliv bankovním produktem. V dnešním článku Vám ale už víc neprozradím. O tomto tématu tedy – o ochraně svých peněz a nadprůměrným bezpečným úročením Vám povím v příštím článku, máte se tedy, na co těšit…

Celé znění zákona č. 374/2015 Sb. najdete ZDE!

Jakub Pánek
Autor projektu „Peníze bez práce“. Peníze dělají další peníze, vydělávat se dá i jinak než prací. Ukazuje lidem cestu tzv. „pasivního přijmu jinak“. Vstříc finanční a časově svobodě.